SEDLČANY – Sedlčanské přehradě, respektive retenční nádrži pomalu táhne ke třicítce. Paradoxem současnosti je fakt, že sedlčanská retenční nádrž nemá dosud nově zpracován manipulační řád. Poslední manipulační řád pochází z roku 1983, tedy z dob jejího napouštění, po povodních v roce 2000 a 2002 měl být přepracován. Voda z přehrady se tak upouští „od oka“, výška přehradní hladiny a množství vody v jezeře se řídí odhadem a momentální roční dobou. Plocha vodní nádrže, která je přibližně dvacetihektarová a odhadem může zadržovat kolem tři čtvrtě milionů kubíků vody, je tak téměř pořád na svém maximu.
„Na nový manipulační řád město, jako vlastník sedlčanské retenční nádrže čeká už mnoho let. Jeho zpracování jsme prvně zadávali už v roce 2006, ale doposud není hotov,“ řekl k problematice hladiny na přehradě místostarosta města Ing. Miroslav Hölzel. Specializované firmě tenkrát v jeho zhotovení bránil především nedostatek hydrometeorologických informací z oblasti dalších vodních toků přitékajících do Sedleckého potoka a následně pak do retenční nádrže. „Letos v dubnu byla vypracováním nového manipulačního řádu pověřena pražská společnost Athos-co,“ doplnil místostarosta Sedlčan.
Podobně to vypadá také s malou vodní elektrárnou, která byla na přehradě uvedena do provozu v roce 1994 a přinášela do rozpočtu městu ročně kolem 30 tisíc korun. Celkový instalovaný výkon 18 KW zajišťovaly dvě turbiny, které však povodně v roce 2002 poničily. Město mělo už dříve v úmyslu vodní elektrárnu opravit a opět uvést do provozu, po zpracování předběžné studie v letošním roce však s tím zatím nepočítá. „Náklady na opětovné uvedení elektrárny do provozu by v nejjednodušší variantě převýšily tři miliony korun. Připočteme-li k tomu poměrně vysokou finanční spoluúčast města, byla by to v dnešní nepřehledné situaci s výkupem elektřiny dost nejistá investice. V ideálním případě by minimálně deset let trvalo, než by se investované peníze do rekonstrukce elektrárny začaly městu pomalu vracet,“ vysvětlil momentální stav Miroslav Hölzel.
Jediným, komu neexistence nového manipulačního řádu nevadí, jsou rybáři, kterých je od jaro až do podzimu na obou březích nepočítaně. Pokud je možné věřit „rybářské latině“, tak se tu kromě pěti a více kilových kaprů pod hladinou prohánějí i metroví amuři a občas se některému rybáři podaří chytit třeba i víc jak patnáctikilového sumce – a to prý rybáři viděli ve vodě i dvoumetrové… Podobně vysoká hladina přehrady vyhovuje i vodákům, kteří mají na břehu loděnici a přehradu využívají k tréninkům i závodům. Voda v přehradě není vhodná ke koupání, její kvalita totiž není hygieniky vůbec kontrolována.
