REGION – Velikonoce jsou pro evropské křesťany nejvýznamnějším svátkem roku, pro méně nábožensky založené Evropany svátky jara, dny volna, návštěv přátel, jarních procházek, dobrého jídla a pití. Každá země má v době velikonoční své tradice a zvyklosti, které se často liší. V některých státech jsou velikonoční zvyky podobné jako u nás, především pak v symbolech malovaných vajíček, pečení beránků a pletení pomlázek. Naši nejbližší sousedé Slováci mají obdobné zvyky jako známe u nás. Pouze dívky jsou kromě vymrskání pomlázkou navíc polévány vodou. To prý proto, aby je voda očistila od hříchů. Slováci v této souvislosti drží i takzvané Odvetné úterý, kdy děvčata mohou všechny krutosti chlapcům odplácet.
Německé a rakouské Velikonoce jsou si podobné. V obou zemích začínají oslavy Velikonoc už Květnou nedělí, za významný den považují obyvatelé těchto států především Velký pátek. V sobotu a neděli se pečou velikonoční beránci a barví vajíčka, v Rakousku se pečou preclíky ve tvaru věnečku. Obě země také dodržují oblíbené tradice hledání schovaných vajíček a především pak hru s vajíčky, při ni se snaží při koulení si navzájem vajíčka nakřápnout. Jak v Německu, tak v Rakousku se též pořádají tradiční jarní trhy, kde se prodávají dekorační předměty, proutěné zboží, květiny a cukrovinky. Nejvíce velikonočních trhů je k vidění v Dolním Rakousku, z nichž nejznámější jsou trhy na zámku Haindorf a a pro Čechy v blízkém Gmündu.
Polské Velikonoce jsou v této silně křesťanské zemi největším svátkem v roce. Velikonoční neděle je dnem, kdy část polského lidu končí období čtyřicetidenního půstu. Stejně tak většina Poláků v tento den míří do kostelů, kde si nechávají požehnat košík s chlebem, solí, pepřem a klobásou. Polští mládenci nepoužívají na Velikonoční pondělí k mrskání děvčat pomlázku, ale vrbovou větvičku. Část zvyků, včetně polévaní vodouy, je obdobná jako na Slovensku. Dívku tu jsou navíc ještě polévány voňavkou.
V severských zemích mají naopak tradice a zvyky odlišné od Střední a Západní Evropy. Ve Švédsku a Finsku jsou Velikonoce spjaté s čarodějnicemi. Za čarodějnice se tu převlékají děti, které vyrážejí po domech na koledu. Oblíbené jsou ve všech severských zemích „škádlivé“ někde i zapečetěné dopisy, které obsahují sněženku, jako symbol jara a vytečkovaný podpis. Děti je strkají adresátům pod dveře.
Velikonoce v jižních zemích probíhají především ve znamení mohutných průvodů a církevních procesí. Španělská procesí jsou úměrná počtu kostelů a velikosti města, v Portugalsku se procesí koná na Velký pátek, v čele pochodu jdou bosí muži zahaleni v tunikách s kapucí. Italové naopak spojují Velikonoce hlavně s jídlem, tradičním pokrmem je tam pečené jehněčí maso a preclíky. Údajně to byli právě Italové, kteří vynalezli čokoládová velikonoční vajíčka.
