K tradičnímu svátku svatého Matěje, který každoročně připadá na 24. února, se váže hodně lidových pranostik. V souhrnu se všechny dříve shodovaly v tom, že v nižších a středních polohách tento svátek ukončoval nepřetržité zimní období. Aby také ne, když do začátku meteorologického jara zbývá necelý týden a letošní únorové teploty se přes den pohybují kolem deseti stupňů. Přesto i tehdejší lidoví pozorovatelé počasí počítali s výjimkami.
Proto také známá pranostika „Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned“. Letos by podle meteorologů mělo být o svátku Matěje polojasno s denními teplotami 8 až 11 °C. Jak se v tomto případě zachovávají lidové pranostiky? Podobně šalamounsky jako současní meteorologové s jejich dlouhodobými předpověďmi. „Je-li na svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, jest 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu,“ praví další pranostika.
Den sv. Matěje – 24 února považovali dříve lidé za předzvěst jara. Brzo ráno chodili lidé jen v košilích do zahrady a ovocných sadů, kde tloukli ověnčenou vařečkou do stromů a třásli jimi, aby byla bohatá úroda, a aby se stromy probudily ze zimního spánku. Hospodář chodil od stromu ke stromu, do každého několikrát udeřil a pak ho pohladil. “Svatej, milej Matěji, máme k tobě naději, abys nám udělil jablek, hrušek, švestek a všeho jinýho,” říkalo se.
Ilustrační foto: pixabay.com
