Každoročně jsou dva první listopadové dny vyhrazeny křesťanským svátkům. Nazývají se Slavnost všech svatých a Památka zesnulých – Dušičky. Druhý listopadový den je podle křesťanské tradice vzpomínkou na všechny zesnulé. Lidé v tomto období navštěvují hřbitovy, aby na hrobech rozsvítili svíčku nebo na ně položili živé květiny. Údajně to má symbolizovat víru ve věčný život. Stejně tak se v hřbitovních kostelích i kaplích konají bohoslužby či mše svaté.
Památka zesnulých či lidově Dušičky se slaví od 10. století v zemích s křesťanskou tradicí. To nejen v Evropě, ale také např. v Latinské Americe a v ostatních zemích, kam křesťanství postupně proniklo. Oslava Dušiček se odvíjí od dalšího křesťanského svátku – svátku Všech svatých. Ten si všichni křesťané připomínají od den dříve – tedy 1. listopadu. Jedná se o oslavu, která je odvozena z dob Keltů a jejich nočního svátku Samhain, tedy konce období hojnosti, tepla a světla, začátku vlády tmy a zimy.
Samhain byl Kelty vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Keltové místo svíček zapalovali malé ohníčky. Věřili že v té době se duše předků nakrátko vracejí do našeho světa a ohníčky jim měly posloužit pro orientaci. S ohledem na fakt, že Keltové a poté Slované osídlili střední Evropu a jejich kultury se zde prolínaly, je předpokládáno, že se keltský svátek Samhain slavil také na dnešním území Česka.
Ilustrační foto: pixabay
