SEDLČANY – Hala zimního stadionu se v sobotu 18. srpna proměnila v jeden velký hudební sál rozměry většími než je známá pražská Lucerna. Přibyly desítky stolů a lavic, přibylo pódium a do haly přišly stovky posluchačů. Jak by také ne, když se tu konalo tradiční setkání legendárních bigbítových kapel minulého století – tedy přesně akce s názvem Setkání po létech. Dostaveníčko se svými věrnými fanoušky si tu celkově už potřinácté dali bigbíťáci tří dávných sedlčanských skupin: Atlantik, Houbeles a Mix. A jako pokaždé, tak i letos to bylo setkání přátel jak má být, v útrobách zimáku vzpomínalo na hudbu 60. a 70. let hodně dlouho přes půlnoc přibližně 750 příznivců především středních i starších ročníků těchto kapel.
Setkání zahájil za potlesku a souhlasného pískotu slavnostní nástup všech členů jednotlivých kapel. Při něm člen skupiny Atlantik Jarda Krček připomněl některá jména známých sedlčanských muzikantů a kamarádů, kteří už opustili tento svět. Ale hned první skladba v podání zmiňované skupiny Houbeles vrátila posluchače do současnosti a betonový parket se rychle zaplnil množstvím tanečních párů. Část fanoušků pak obsadila i místa u bariér, které oddělovaly posluchače od prostoru hudebního pódia. Na něm se pak přibližně v půlhodinových intervalech vystřídaly další dvě kapely – Mix a Atlantik.
To vše se pak v podání třech sedlčanských legendárních kapel opakovalo až téměř do třetí hodiny ranní. Na pódiu zněly známé hity z 60. a 70. let, ale v případě služebně nejstarší skupiny Atlantik také skladby složené Janem Voděrou. Ti si je zahráli v čistě rodinném složení, kdy pódium opustil klávesista Jaroslav Krček s bubeníkem Václavem Kabátem a dvojici Jana a Františka Voděrových doplnil Janův syn Martin. Zda to bylo opravdu poslední bigbítové Setkání po létech, jak by věk většiny členů všech tří sedlčanských kapel napovídal, je otázkou. Možná ano, možná ne…
