Úderem úterní půlnoci a symbolickým pochováním basy skončily „letošní masopustní radovánky“, po nichž přichází Popeleční středa. Po masopustním období nastává v katolické tradici od středy postní doba před svátky Velikonoc. Ty letos připadají na neděli 9. a pondělí 10. dubna. O Popeleční středě se tradičně konají v kostelích mše, na kterých se uděluje takzvaný ‚popelec‘. Věřící dostanou na čelo označení popelem (křížek) jako znamení kajícnosti.
Zaznamenání popelem je doprovázeno slovy: “Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš.”. Většinou si lidí mylně myslí, že půst je jen abstinencí z masa a mastných potravin, ale ve skutečnosti tomu tak není. Během půstu dochází k očistě ze všech pozemských těl a duše. V tomto období se znovu zrodí. Půst je období, během něhož se člověk má zdržet toho, co mu přináší potěšení. Podle lidových tradic se na Popeleční středu nesmělo prát prádlo, protože by zůstalo po celý rok stejně špinavé.
Kdo se na Popeleční středu napil svěcené vody, byl prý chráněný před komáry. Stejný účinek údajně však mělo i pití kořalky, kterou podle lidových tradic splachovali muži popelec. Na vesnicích chodily ráno ženy s hrncem, ve kterém měly rozpuštěné mýdlo a natíraly tváře mužům, kteří se stále neprobrali z masopustu. Kdo se tomu chtěl ubránit, musel se vykoupit. Za vydělané peníze si pak ženy kupovaly sladký likér a společně ho popíjely.
Ilustrační foto: wikimedia
