V úterý 19. března nastává ten den, kdy svůj svátek slaví všichni nositelé jména Josef a jeho dalších úprav jako Pepík, Pepa, Pepča, Pepíček, Jožka, Jožin, Jozífek… Stejně tak i slečny a dámy, jejichž rodiče jim dali jméno Josefa či Josefína. Tytam jsou však časy, kdy ve všech hospodách, restauracích, barech i vinárnách zněla slova přípitků a alkoholické nápoje všeho druhu tekly na jejich počest proudem. Ještě v minulém století býval Josef vedle MDŽ nejvíce slaveným svátkem.
Dříve bouřlivé a dlouho dopředu připravované oslavy tradičního svátku Josefa se ale už dnes většinou stejně nekonají. A přitom Josefů je stále v Česku přes 211 tisíc a jedná se o šesté nejčastější jméno s věkovým průměrem 58 let. K svátku Josefa se také váží některé pranostiky: ‚Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou silou‘ další už tak optimistická není ‚Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda‘.
Vůbec nejznámější ze všech Josefů je svatý Josef z Nazaretu, který se oženil s těhotnou Marií, jenž v Betlémě porodila syna Ježíše. Sedlčanští patrioti určitě se slzou v oku a s půllitrem v ruce vzpomenou i na nejznámějšího místního rodáka – zrajícího hermelínového Pepu. Toho už nám ze Sedlčan před deseti léty francouzští majitelé bývalé sedlčanské mlékárny vystěhovali na Vysočinu.
Ilustrační foto: pxhere.com
