Po roce se opět v kalendáři od 12. do 14. května objevují jména, která jsou postrachem snad všech zahrádkářů a sadařů – ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác. V kalendářích zůstávají v podstatě už jen díky síle této tradice. Pro zajímavost: Podle posledních statistických údajů v Česku žije s křestním jménem Pankrác sedm lidí, jméno Servác má pět lidí a Bonifáců je 65. Zajímavostí je určitě věkový průměr nositelů těchto jmen, rodiče začali tato jména dávat dětem opět až v 21. století. Věkový průměr Pankráců je 15, Serváců 7 a Bonifáců 11 let. A jaký byl vlastně dřívější osud oněch slavných světců?
Nejmladší Pankrác se dožil pouhých čtrnácti let. Na rozhraní 3. a 4. století n. l. bylo veřejné přiznání ke křesťanství trestáno smrtí. Mladý Pankrác se nechtěl své víry vzdát, a tak byl 12. května roku 304 veřejně sťat. Na jeho počest stojí dodnes v Římě bazilika sv. Pankráce. Další „ledový světec“ svatý Servác pocházel z Arménie. Je ochráncem zámečníků a stolařů, lidé se k němu modlili, když je sužuvali bolesti nohou a horečka. Zemřel 13. května roku 384 v holanském Maastrichtu na zimnici. Také sv. Bonifác byl mučedník, kvůli své křesťanské víře byl po přepadení skupinou fanatických pohanů zavražděn.
Ilustrační foto: pixabay.com
