Každoročně na třetí říjnový víkend připadá havelské posvícení neboli císařské hody. Termín po svátku svatého Havla (16. 10.) stanovil císař Josef II., který v době svého panování v celém mocnářství dovolil slavit jen jedno posvícení v roce. Dříve se posvícení většinou konalo v sousedních vsích v různou dobu jako vzpomínková slavnost na posvěcení kostela. Posvícení bylo ideální příležitostí k sousedským návštěvám příbuzných a přátel.
A protože posvícenecké hody trvaly několik dnů a týden co týden byly někde jinde, lidé strávili spoustu času přípravami, oslavami a návštěvami, trpěla tím pracovní morálka, což bylo trnem v oku vrchnosti. A bylo to právě císař Josefu II., jemuž se totiž roku 1786 znelíbila nejednotnost oslav posvícení a tak nařídil, že lidé po celé zemi budou posvícení slavit vždy a jen třetí říjnovou neděli, což vychází téměř pravidelně na dobu po svátku sv. Havla.
Jenže císař jaksi zapomněl, že Češi jsou paličáci a národ, který dokáže každé nařízení splnit a zároveň i obejít. Na mnoha místech lidé od té doby poslušně a s nadšením slavili samotným císařem pánem nařízené Havelské posvícení neboli císařské hody třetí týden v říjnu a kromě toho i dál svoje původní posvícení, kterému říkali prostě „naše“. Na každém posvícení nesmějí chybět koláče, pečená husa a samozřejmě také dobrá nálada.
Ilustrační foto: pixabay
