Od počátku devadesátých let minulého století až doposud se pravidelně v polovině června konají na náměstí v Sedlčanech Městské slavnosti Rosa. Málokoho však při této příležitosti napadne, jaký že byl původní smysl těchto slavností a jak současné oslavy nemají pranic společného s oslavami konanými v 18. století. Tedy kromě toho, že si původní i současné slavnosti přisvojují jako důvod smyšlené vítězství Sedlčanských nad Žižkou. Ty původní byly v roce 1789 vrchností nazvány „fraškou“ a zrušeny…
Středověké slavnosti Rosa měly po celou dobu trvání pouze náboženský charakter. Podle dochovaných pramenů tehdy v 18. století: „…počínala Rosa kolem půlnoci před nedělí velikonoční. Sedlčanští se shromáždili na koních i pěšky na vrchu Cihelném, trávili tu zbytek noci i ráno zbožnými zpěvy a modlitbami. Úderem deváté hodiny ranní se celé shromáždění vydalo opatřeno praporem a starožitnou hákovnicí a za zvuků bubnů, polnic, lesních rohů a hobojů průvodem do města. …na náměstí se všichni pomodlili před sochou Panny Marie. Potom se shromáždění odebralo do kostela Svatého Martina na bohoslužby. Odpoledne pak procesí putovalo k druhému kostelu ve městě, na Církvičku. Po modlitbách na Církvičce se vrátili zpět k mariánskému sloupu, kde strávili zbytek dne modlením a zpěvem náboženských písní“.
Po obnovení slavností Rosa na počátku devadesátých let minulého století týdeníkem Sedlčanský kraj se zprvu z původní oslavy dochoval alespoň krojovaný průvod na Cihelný vrch. Posléze se historický ráz, až na několik drobných výjimek v některých létech, vytratil úplně a stal se hudebním festivalem. Snad jedině páteční ohňostroj by vzdáleně mohl připomínat původní historickou „střelbu z hmoždířů, radostný zpěv a jásot mládeže, hlahol trub a kotlů“…
Mariánský sloup v Sedlčanech
Ilustrační foto: Wikimedia.Commons
