Svátky Velikonoc se pomalu blíží a s nimi se také blíží více či méně známé lidové zvyky. K Velikonocům neodmyslitelně patří také dvě předcházející neděle – Smrtná a Květná. Smrtná (letos 17. března) opět může propuknou naplno včetně poměrně známého předvelikonočního zvyku, kterým je vynášení smrtky, někde také Morany či Mařeny. Tento zvyk byl praktikován především za dob Keltů i Slovanů, ale tradice byla natolik silná, že se v mnoha obcích dodržuje doposud.
Z vynášení smrtky či Morany, kdy prapůvodně se jednalo o magický úkon, se postupem času stala lidová zábava, vyjadřující především radost z příchodu jara. Vždy se jedná o slámovou figurínu oblečenou do ženských šatů a nesenou na tyči k nejbližšímu vodnímu toku. Tam je pak tento symbol končící zimy zapálen a vhozen do vody. Voda a oheň v tomto případě představují očistné síly živlů, které odnesou pryč všechno staré a zlé.
Květná neděle je označení pro šestou a zároveň poslední postní neděli, ta letos připadne na 23. března. Připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma, název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. V našich zemích se k tomuto účelu užívá ratolestí jívy, které kněz při bohoslužbě posvětí. Posvěcené kočičky zůstávají přes období Velikonoc doma ve váze.
Ale také všechny předcházející neděle mají svá historicky daná jména. První neděli po Popeleční středě se říkávalo „Pučálka“, podle nedělního jídla – pučálky, tedy podle osmaženého hrachu, který se namočil aby nabobtnal. Další neděle byla „Černá“, o této neděli musely být už po zimě vymeteny všechny komíny, pekly se také koláče s černým mazáním – mákem a povidly. Třetí postní neděle byla „Kýchaná“, věřilo se, že kdo v tento den třikrát za sebou kýchne, bude zdráv celý rok.
Typické pro tuto Kýchanou neděli bylo tedy šňupání tabáku. Čtvrtá neděle postní měla hodně názvů – od „Středopostní“, přes „Družebná“ až po „Růžová“. Lidé se v tento den scházeli, tedy družili, opět pekli koláče, tentokrát se střídavě světlou a tmavou náplní. V Římě se o této neděli světí zlaté růže, proto také „Růžová neděle“. Poslední neděle před Velikonocemi je „Květná“, podle svěcení kočiček, ale o té už bylo psáno v předchozích odstavcích.
Ilustrační foto: pixabay.com
