Už je to tak: V sobotu 21. prosince v dopoledním čase 10:19 Slunce vstoupí na severní polokouli do znamení Kozoroha a začne se vracet zpět k rovníku. Západy Slunce se začnou velmi zvolna prodlužovat, ale východy Slunce se až do Nového roku zkracovat nebudou. „Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o krok dále a na Hromnice (2. února) o hodinu více,“ vyjadřují lidové pranostiky počáteční váhavé prodlužování dne.
„Slunovrat, to znamená nejkratší den a nejdelší noc v roce. Ohnivá sluneční síla se tu zdánlivě vytrácí; vzápětí však opět s prodlužujícím se dnem mohutní a nabírá sílu. Proto je slunovrat svátkem smrti a následného znovuzrození. A dalo by se říci, že by to tak logicky i mělo být. Kdy jindy začít rok než v den, kdy se začne vracet Slunce, které pro nás znamená zdroj životodárných energií – tepla a světla,“ píše na svých stránkách Druidova mysteria.
S příchodem astronomické zimy k výraznému ochlazení nedojde. Teploty se budou pohybovat v noci kolem bodu mrazu, přes den lehce nad nulou. Není to nic neobvyklého, naposledy jsme prožívali bílé Vánoce v roce 2010. Tehdy i v nížinách ležela souvislá sněhová pokrývka a mrzlo. Nejteplejší Vánoce byly v roce 2012, kdy napříč republikou padaly teplotní rekordy dosahující až třinácti stupňů. Podobně teplo (9 °C) bylo kolem Vánoc i vloni.
Ilustrační foto: pixabay.com
