Pomalu se blíží polovina školního roku, který školáci a studenti však nestrávili ve škole, ale doma u počítače. Někteří ani to ne… Jak se na takovou výuku dívá studentka sedlčanského gymnázia?
„Nový rok, stále stejná forma výuky. Přestože mnozí z nás se poprvé do školy skutečně těšili, anebo jim jednoduše „distanc“ začal lézt krkem, šťastného návratu do lavic jsme se nedočkali. Namísto toho opět usedáme před monitory našich počítačů a leckdy pouze tupě zíráme vpřed. Má to ale i své světlé stránky. Za dobu distanční výuky jsme stihli obohatit naše slovníčky o výrazy, jejichž význam nám byl až donedávna cizí.“
„Naučili jsme se také šetřit časem, a proto se naše denní rutina momentálně skládá z pár základních kroků, všechny provedené v naší školní uniformě, tedy pyžamu. Po letech tvrdé dřiny také konečně začínáme vidět naše výsledky na dobrých známkách, které nám rychlostí blesků přistávají v žákovských knížkách, pochopitelně také virtuálních. Zcela nás opustily jinak každodenní pocity stresu a psychického vyčerpání.“
„Neznáme špatných odpovědí, zkrátka vše jde jako po másle. Naskytne-li se ovšem chvilka nejistoty, jako na zavolanou se naneštěstí dostaví závažné technické problémy, a proto zrovna my odpovědět na danou otázku nemůžeme, byť bychom chtěli sebevíc. No a že o distanční výuce nemůže být žádná zábava? O tom se přijďte přesvědčit 21. ledna 2021 od 15 hodin na naše internetové stránky. Těšíme se na vás!“ píše studentka G a SOŠE Sedlčany Lucie Procházková.
Ilustrační foto: pixabay.com
