REDAKCE – Letošní masopustní období je jedno z nejdelších za poslední roky, přesto už se přibližuje jeho vyvrcholení. Vlastní masopustní období pravidelně trvá od Tří Králů až do Popeleční středy, která letos připadá na 9. března. Zatímco například v minulém roce trvalo masopustní období 41 dní, letos je ještě o dvacet dní delší. Mohou za to pohyblivé svátky Velikonoc, které se řídí prvním jarním úplňkem. Nejkratší masopustní období bylo v roce 2008, jeho délka byla vzhledem k brzkým Velikonocům jen 30 dní, tedy poloviční jak letos.
V minulosti měly všechny ty masopustní obchůzky, reje a veselice všude stejný čas a podobný ráz. Přípravou na masopust býval vždy tučný čtvrtek, následovala taneční neděle a vše vrcholilo masopustním úterým, kdy se pořádaly průvody maškar a poslední zábava spojená s pochováváním basy. Při tomto symbolickém pohřbu konaném před půlnocí, občané v přestrojení za faráře, varhaníka a kostelníka uskutečnily obřad, při kterém bylo hodně pláče, smíchu a zábavy.
Na Sedlčansku masopustní oslavy moc velkou tradici nemají. Dříve býval obyvateli regionu vítán o masopustním úterý tradiční maškarní průvod v Kosově Hoře. Ten ještě na začátku padesátých let směřoval i do Sedlčan, později však zanikl. Poměrně dlouho tradici mají v Sedlčanech Sokolské, resp. sportovní šibřinky. Obnovit masopustní maškarní průvody se v posledních dvaceti létech pokusila v regionu řada obcí, spolků a sdružení.
Tradiční se stal už čtvrteční „tučňák“ v Příčovech, maškarní průvody pořádají v různých dnech i Dublovice, Svatý Jan, Prosenická Lhota, Kosova Hora a další obce. Komorně laděný masopustní průvod, s programem na náměstí, pořádá i sdružení Našlose v Sedlčanech. Po ukončení masopustu se každoročně mohou těšit na maškarní rej i návštěvníci skanzenu ve Vysokém Chlumci, odkud Bohutínské maškary jdou průvodem na místní náves.
Na patrně největší masopustní průvod maškar v České republice si mohou obyvatelé regionu i letos zajet do blízkého Milevska. Tam tradice masopustních průvodů sahá až do devatenáctého století, první maškary se prošli městem už v roce 1862. Letos se navíc chtějí obyvatelé Milevska pokusit svým průvodem o zápis do České knihy rekordů. „Po tom našem krásném městě, půjde masek aspoň dvěstě. A za zvuku akordů, jdem do knihy rekordů,“ hlásá jejich slogan.
Kdo by si však chtěl masopustu víc než pořádně užít, musí navštívit Kolín, samozřejmě ten nad Rýnem v Severním Porýní-Vestfálsku. Už o tučném čtvrtku tu nad městem přebírají vládu ženy – slaví se Den vlády žen. Jeho oslavy se většinou protáhnou až do rána, proto tu zaměstnavatelé v pátek běžně tolerují pracovní absenci. Sobota patří v Kolíně večernímu průvodu strašidel, neděle pak tradičnímu průvodu karnevalových škol a jednotlivých čtvrtí města.
Nejslavnější je v Kolíně n. R. karnevalový průvod o takzvaném Růžovém pondělí. Obchody, úřady a provozovny mají v Kolíně nad Rýnem v pondělí zavřeno, oslav se účastní v kostýmech téměř osmdesát procent všech obyvatel města. Vlastní průvod alegorických vozů, tisícovky koní a mnoha tisíců karnevalových masek bývá přes pět kilometrů dlouhý, trvá dlouhé hodiny a sleduje jej na jeho trase v okolí Kolínské katedrály pravidelně okolo dvou milionů lidí.
V úterý se tu v jednotlivých čtvrtích konají už jen menší průvody karnevalových škol. V noci na Popeleční středu masopust končí spálením hadrové panny. Kolín nad Rýnem se po týdenním bujarém veselí začíná vracet k normálnímu životu.
