Které z Vavřineckých pranostik lze věřit? Té o pěkném podzimu nebo té o myší úrodě

Tento článek je starší jednoho roku, jeho obsah tak nemusí odpovídat současnému stavu

Každoročně 10. srpna slaví svůj svátek ti, jejichž křestní jméno je Vavřinec. Tedy i nejznámější Vavřinec v Česku, kajakář Hradilek. Jinak Vavřinců v Česku není moc, pouhých 197, na Sedlčansku nikdo. Opakem je středočeské Černošicko, kde slaví svátek hned desítka Vavřinců. Naši předci upírali k svátku svatého Vavřince velkou pozornost, neboť podle něho odhadovali nejen jaký bude podzim, ale také kolik se urodí vína, kolik bude myší a zda bude v následujících dnech pěkně, nebo bude pršet.

„Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje“, „Pěkné počasí na sv. Vavřince ukazuje na pěkný podzim“, „Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů“, „Na svatého Vavřince slunečnost, vína hojnost“, „Vavřincův déšť – myší úroda“ – to jsou jen některé z lidových pranostik. A jak se podle předpovědi meteorologů zdá, některé se letos i vyplní a podzim by tak mohl být teplý a slunečný. Teplé a bezesrážkové počasí má vydržet minimálně do soboty, kdy asi zaprší, ale i pak má být docela teplo.

Vavřinec se narodil kolem roku 230 n.l. pravděpodobně ve Španělsku. Jako mladík se usadil v Římě a stal se jáhnem papeže Sixta II. Jeho hlavním úkolem byla správa církevního majetku a poskytování pomoci chudým a nemocným. Legenda říká, že Vavřinec po smrti Sixise prodal církevní majetek a peníze rozdělit mezi chudé. Svatý Vavřinec je ochránce při řadě chorob a je patronem knihovníků a archivářů, ale i kuchařů a cukrářů. Jeho atributem je rošt na kterém podstoupil mučednickou smrt.

Ilustrační foto: pixabay.com