YANBU – Dvě předchozí etapová vítězství soukromého sedlčanského týmu Big Shock! Racing potvrdila, že sehraná parta srdcařů, schopnost poradit si za všech okolností a zkušenosti z devatenácti předchozích Dakarů mají šanci překonat i nesrovnatelně vyšší zázemí a rozpočty továrních posádek. a Také v dnešní 11. etapě si Martin Macík, František Tomášek a David Švanda vedli parádně. I když na trati museli zvládnout řadu nečekaných událostí, v etapě dojeli pátí a celkově jim patří 4. příčka.
Ačkoliv ve čtvrtek čekala na dakarské závodníky jedna z nejnáročnějších etap, posádka týmu Big Shock! Racing na start nastoupila plná sil a elánu. Aktuální rychlostní zkouška byla z původních 511 zkrácena na 464 kilometrů, protože část území byla zaplavena. Přesto se závodníci mohli těšit na slušnou porci náročné a hodně tvrdé trati. Kameny, skály, a v závěru zpestření v podobě více než 100 km dun velikosti dvě i tři. Jen málokdo byl na pochybách, že je tu den, kdy se na Dakaru bude rozhodovat.
„Byl to nervák. Na neutralizaci jsme zjistili, že v řečišti nám kámen odstřelil čidlo na diferáku a současně šroub s olejem. To jsme dali dohromady a jelo se dál. Pak přišla pneumatika, opraveno. Letíme až do dun, ty jsou brutálně složité, zvláštně nafoukané, plné kamení. Utrhli jsme hadici na brzdách, takže nebrzdíme. Jak jsme ty duny pálili bez brzd, praskla spojovačka. Máme kola do véčka. Pak jeden z šutrů utrhl čidlo na převodovce a ta se hodila do nouzového režimu. Tím pádem jsme posledních 40 km dojížděli na trojku. A to nevydržel řemen,“ líčí Martin Macík.
Mechanik David Švanda má z celé posádky asi největší spánkový deficit, a navíc prst otlačený z neustálého dofukování pneumatik. „Dávám Martinovi do gum vyšší tlaky, abychom neudělali pneumatiku. Pak je jízda samozřejmě o něco tvrdší, ale my to zvládneme, Karel většinou taky a nemusí se zbytečně zastavovat,“ směje se palubní mechanik Švanda. Každopádně, posádka si závod dál užívá a s tratí je spokojená. Dočkala se obtížného Dakaru, který jí vyhovuje.
Zdroj/foto: Big Shock! Racing
