K svátku svatého Medarda, který připadá na 8. června, se váže všeobecně známá pranostika, a to „Medardova kápě, čtyřicet dnů kape“. Je to po květnových ledových mužích další z pranostik, kterou stále (i když s rezervou) musíme brát vážně. Přesto to s Medardovskou kápí není zase až tak horké, ještě nikdy se v posledních desetiletích doslova tato lidová pranostika nenaplnila.
Nejdéle u nás v tomto 40 dní trvajícím období pršelo naposledy v roce 2009 na meteorologické stanici Churáňov, kdy to bylo celkem 35 dní. Další medardovská pranostika praví: „Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží“. Mnohem častěji než bouřkami, se Medard projevuje mírným ochlazením, které u nás nastává právě koncem první červnové dekády.
V tomto období totiž často dochází k přílivu vlhkého, oceánského vzduchu a tím i deštivějšího počasí. Svatý Medard je ochráncem sedláků, pastýřů, vinařů, sládků a meteorologie. Lidé se k němu modlili za suché počasí při senoseči, za úrodu na polích a vinicích. Většinou bývá zobrazován s úsměvem na rtech, považován je proto i za patrona lidí s bolestí zubů.
K Medardovi se váží i další pranostiky: Když na Medarda prší, těžko se seno suší, nebo Prší-li na Medarda a Prokopa, zmokne mandel i kopa. Když na Medarda prší …červen mokrý a studený – bývají źně zkažený či Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat. Je i pozitivní pranostika: Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
Ilustrační foto: pixabay.com
