Odvlhčení se ‚zimák‘ dočká ještě letos

Tento článek je starší jednoho roku, jeho obsah tak nemusí odpovídat současnému stavu

SEDLČANY – Hala sedlčanského zimního stadionu zanedlouho oslaví šest let od slavnostního zahájení provozu (13. října 2007). Po celou tu dobu se zimní stadion potýká se zvýšenou vlhkostí vzduchu, jenž způsobuje nejenom zmrazky ze skapávající vody a tím zhoršenou kvalitu ledu. Důsledkem nadměrné vlhkosti vzduchu je také tvorba mlhy nad ledovou plochou, zamlžování plexisklových ochranných bariér nad mantinely i celkově zhoršená kvalitu vzduchu v hale. Největší nepříznivý vliv má však vysoká vlhkost vzduchu na ocelovou konstrukci haly, která zejména u stropu už vykazuje začátky vzniku koroze. Důkazem je i nahnědlá voda, které skapává především na začátku sezony ze stropní konstrukce na ledovou plochu. To všechno by mělo být už v brzké době minulostí. Město Sedlčany, jako majitel zimního stadionu, se totiž v letošním roce rozhodlo instalovat na stadionu zařízení na adsorpční odvlhčení vzduchu v hale.

Práce by podle místostarosty města Ing. Miroslava Hölzela měly být zahájeny už v září. „Zakázka na odvlhčení zimního stadionu byla na základě posouzení nabídek a nejnižší ceny přidělena pražské firmě Kaver-Chlazení s.r.o., jejíž nabídková cena je něco málo přes 1,7 milionů korun bez DPH. Práce nijak neovlivní provoz na stadionu, neboť se nedotknou vlastní ledové plochy,“ řekl místostarosta města. Srdcem celého odvlhčení je adsorpční odvlhčovač, na zimním stadionu to bude nově vyvinutý typ rakouské firmy Munters. „Po zkušenostech s letošní povodní bude téměř 300 kilogramů vážící zařízení postaveno na konstrukci ve výši asi 2,5 metru nad podlahou haly. Potrubí nasávaného vlhkého vzduchu, stejně jako potrubí kterým bude do haly vhánět odvlhčovačem upravený suchý vzduch, budou instalovány na stávající železnou konstrukci haly,“ vysvětlil František Kadleček, vedoucí zimního stadionu.

Použitím adsorpční odvlhčovací jednotky Munters, která dokáže za hodinu vysušit až 2300 kubickým metrů vzduchu, se dosáhne toho, že tzv. rosný bod poklesne na stadionu pod hodnotu +4 °C, při běžné teplotě vzduchu v hale +10 až +13 °C. Ve výsledku se tak zamezí nejenom dalšímu rezivění konstrukce, ale účinky odvlhčení haly se projeví i na kvalitě ledu a snížení nákladů na provozní energie. Na vlastní kůži pocítí odvlhčení i diváci a sportovci, kdy zvláště hokejisté se nebudou na začátku sezony cítit mezi mantinely jak „v bazénu studeného vzduchu“.