REGION – Loňská zima byla neobyčejně mírná a téměř bez sněhu. Meteorologické předpovědi o charakteru příští zimy zatím nehovoří a tak přijde vhod podívat se na pranostiky. Ty často bývají přesnější než nejmodernější počítače a složité výpočty meteorologů, neboť vycházejí z dlouhodobého lidského pozorování chování přírody. Blížící se zima by tak podle pranostik měly být hlavně bohatá na sníh. Naznačují to nejen pranostiky, ale také například množství hub a též i plodů jeřabin.
Srpen býval od nepaměti v lidových pranostikách měsícem, podle kterého se usuzovalo o příští zimě. Kupříkladu: „Je-li v prvních dnech měsíce srpna horko, příští zima bude dlouho bílá.“ A letošních prvních deset srpnových dní bylo opravdu hodně horkých. Podobně si v druhé polovině srpna přišli na své i houbaři. „Moc hub srpnových, moc vánic sněhových,“ praví další z pranostik. Dost často také v srpnu bouřilo: „Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.“
Bouřilo ale i začátkem letošního září, takže: „Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.“ Optimistické pro teplomily nejsou ani další dvě pranostiky: „Bouřka v září – sníh v prosinci“ či „Bouřky v září – na jaře mnoho sněhu“. Další pranostiky se vztahují i k jednotlivým dnům. Takže například podle dnešního 8. září můžeme usuzovat, jak bude do konce října: „Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potom osm neděl bývá.“ Koncem září se pak nejvíc pranostik vztahuje k svátku sv. Michala (29.9.): „Po svatým Matúši čepici na uši. Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.“
