Už je to tak: V pátek 22. prosince v brzkém ranním čase 4:27 dosáhne na severní polokouli Slunce na své pomyslné pouti po obloze obratníku Kozoroha a začne se vracet zpět k rovníku. Západy Slunce se začnou velmi zvolna prodlužovat, ale východy Slunce se až do Nového roku zkracovat nebudou. „Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o krok dále a na Hromnice (2. února) o hodinu více,“ vyjadřují lidové pranostiky počáteční váhavé prodlužování dne.
„Slunovrat, to znamená nejkratší den a nejdelší noc v roce. Ohnivá sluneční síla se tu zdánlivě vytrácí; vzápětí však opět s prodlužujícím se dnem mohutní a nabírá sílu. Proto je slunovrat svátkem smrti a následného znovuzrození. A dalo by se říci, že by to tak logicky i mělo být. Kdy jindy začít rok než v den, kdy se začne vracet Slunce, které pro nás znamená zdroj životodárných energií – tepla a světla,“ píše na svých stránkách Druidova mysteria.
S příchodem astronomické zimy přichází s velkou pravděpodobností i mírné oteplení a obleva. Ani letošní rok nebude výjimkou, v pátek 23. prosince má být až 9 stupňů nad nulou a stejně tak i na Štědrý den. Není to však nic neobvyklého, naposledy jsme prožívali bílé Vánoce v roce 2010. Tehdy i v nížinách ležela souvislá sněhová pokrývka a mrzlo. Nejteplejší Vánoce byly v roce 2012, kdy napříč republikou padaly teplotní rekordy dosahující až třinácti stupňů. Podobně teplo (9 °C) bylo i vloni.
Ilustrační foto: pixabay.com
