Štědrým dnem, respektive večerem, každoročně začínají třídenní vánoční svátky. Jedná se o den, který je předzvěstí Narození Páně a je již považován za součást Vánoc. Se Štědrým dnem a zejména Štědrým večerem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských vánočních zvyků a pověr, jako například štědrovečerní večeře, rozsvěcování vánočního stromečku či rozbalování vánočních dárků. K Štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů.
Katolický liturgický kalendář dříve předepisoval na tento den přísný půst, takže se přes den buďto vůbec nejedlo, nebo se podával jen velmi sporý oběd postního charakteru (dle zvyků kraje či rodiny hubník, kuba, muzika či jen nějaká řídká polévka). Dětem se říkalo, že když vydrží celý den nejíst, uvidí večer zlaté prasátko. Přestože dnešní kalendář tento půst již neukládá, v řadě katolických rodin se stále dodržuje na zvykové či dobrovolné bázi.
Vánoční stromek nemá v Česku dlouhé tradice, protože se v měšťanských rodinách začal prosazovat až ve 40. letech 19. století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem především jablky. Skleněné ozdoby se začaly vyrábět až později a mohli si je dovolit pouze bohaté rodiny. Stejně tak nemá dlouhou tradici v českých zemích ani kapr, coby hlavní večerní jídlo. Štědrý den jako takový patří ještě do adventu, s vyjitím první večerní hvězdy začínají Vánoce.
Ilustrační foto: pixabay.com
