Sezona burčáku už opravdu začala, někde se už prodává dokonce od druhé poloviny srpna. Koupit, především u silnic, se dá klidně i za 40 až 50 korun za litr, v tomto případě se však nejedná o pravý moravský burčák, ale o „částečně zkvašený hroznový mošt“ v lepším případě vyrobený z hroznů dovezených z Maďarska.
Stejně tak může být u silnic zvláště už v srpnu hojně prodávaný „burčák“ ošizen i tím, že je nejen vyroben z hroznů dovezených ze zahraničí, ale dokonce není vůbec vyroben z vinných hroznů, ale z ovoce a aby vydržel déle, je v něm např. chemická síra. Vzpomínáte na českou filmovou komedii Bobule a „výrobu moravského burčáku“ v podání herce Miroslava Táborského?
Shrnuto: burčák musí výlučně pocházet z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky. Prodávat se smí jen mezi 1. srpnem a 30. listopadem, obsah alkoholu je v něm zpravidla mezi čtyřmi až sedmi procenty. Prodejci jsou povinni zveřejňovat údaje, že se buď jedná o „částečně zkvašený hroznový mošt“ nebo „burčák“ a kdo je jeho výrobcem.
Burčák skladovaný v teplém prostředí vydrží pouze několik hodin, zpomalení procesu „stárnutí“ burčáku lze docílit jeho podchlazením třeba v ledničce. Burčák bývá dost často romanticky nazýván mlékem starců. Proč? Protože má díky přítomnosti kvasinek vysoký obsah vitamínu B. Prospívá tak naší nervové soustavě (což se zrovna v této době může hodit).
Díky slabému obsahu alkoholu má kladný efekt i na naše srdce a cévy. Burčák tedy mnoha starším lidem nahrazuje polotučné mléko – nehledě k tomu, že jim lépe chutná. To ale neznamená, že ho musí nutně pít jen starci. Popíjet jej s chutí sobě vlastní mohou klidně i mladší ročníky, neboť také oni jednou zestárnou. A co se v mládí naučíš…
Ilustrační foto: Wikimedia
