REGION – Skály čnící z vody na pravém břehu Vltavy od Kamýku nad Vltavou směrem k Rovišti jsou ideálním tréninkovým místem začínajících i pokročilých adeptů horolezectví. „Super skály, super krajina, super odjištěno. Lehké i super těžké cesty. Nejnavštěvovanější z Vltavské žuly, o hezkých víkendech začíná být přecpáno,“ mluví o skalním masivu ti, kteří si již lezení v této oblasti vyzkoušeli. Méně nadšení z těchto skal projevují profesionální záchranáři.
O víkendech je z levého břehu Vltavy na skalách vidět desítky odvážlivců zavěšených na barevných lanech a snažící se „pokořit“ Vltavský skalní masiv. Žulové masivy jsou tady osazeny novými borháky a umožňují lezení na dostatku slaňovacích kruhů. Hafty, Highlander, Krutý Řím, Dračí a Hřbitovní stěna jsou jen malým výčtem názvů, kterými lezci pokřtili asi dva kilometry dlouhý skalní úsek. Nejlehčí na lezení je „Žebřík“, který je opravdu asi desetimetrovým žebříkem zabudovaným ve skále poblíž chatové oblasti Roviště.
Většinou se však jedná o kolmý, místy až převislý charakter skal. Přestože v nejvyšším bodě dosahují skály jen do výšky kolem dvaceti metrů nad hladinou řeky, stupnice obtížnosti je tu klasifikována v rozmezí tří až deseti stupňů. Přičemž stupněm tři je míněno středně těžké lezení a stupeň deset je vrcholem v horolezectví vyžadující velmi vysoké nároky na speciální přípravu. Občas dojde k pádu některého lezce ze skály, či jen zůstane viset bezvládně na laně ve stěně.
Záchrana osoby ze skály bývá obtížná právě pro špatnou dostupnost běžnými prostředky záchranářů. „Jak slyšíme z operačního střediska pokyn k výjezdu na skály u Roviště, pravidelně to pro nás i ostatní složky záchranářů znamená poměrně náročný zásah. Přesto i tak to bereme jako rutinní záležitost – je to náš rajon, musíme být připraveni na všechno,“ popisuje zásahy na skalách velitel sedlčanské stanice Hasičského záchranného sboru Ing. Petr Hron.
V těchto případech totiž nastává pro všechny složky Integrovaného záchranného systému přece jen složitější akce. Na místo pravidelně vyjíždějí posádky Zdravotnické záchranné služby ze Sedlčan a Krásné Hory nad Vltavou, případně i Příbrami. K tomu vždy sedlčanští profesionální hasiči s motorovým člunem a lezecká skupina z územního odboru HZS ze stanice Příbram. Téměř pravidelně přilétá na místo i vrtulník letecké záchranné služby. Není výjimkou, když při záchraně poraněného lezce se na akci podílí skoro dvacítka profesionálních záchranářů. Záchranná akce, která je v České republice prozatím bezplatná by v zahraničních horách vyšla horolezce na několik tisíc eur.
Své si vytrpí i poraněný lezec, kterému se v mnoha případech, pokud je při vědomí, zdají minuty nekonečně dlouhé. Záchranáři se totiž k němu většinou dostanou jen z levého břehu Vltavy od obce Velká a to na motorovém člunu po hladině řeky. I vrtulník může přistát jen na levém břehu řeky, odkud následně poraněného lezce transportuje do některého z pražských Traumacenter.
