Tři hodiny chraptivého plkání a poté jsem to vypnul, to se opravdu nedalo poslouchat…

Včera, den po veřejném jednání zastupitelstva, jsem na to moc času neměl, tak píšu teprve dneska. Ano, byl jsem jeden z těch, kdo v pondělí zasedl po páté hodině navečer k počítači a jal se poslouchat přímý audio přenos z veřejného jednání zastupitelstva. Asi jsem to pustil pozdě, právě končil svou řeč doktor Marek. Následovala dlouhá řada zastupitelů, kteří tu chválili, tu méně chválili a tu zatracovali současného starostu našeho městečka střediskového.

No nic, poslouchal jsem to, dělal si vlastní úsudek a čekal kdy to skončí a zastupitelé se vrhnou na to, co měli v plánu projednat. Uběhla jedna hodina, uběhla druhá a pořád nic – stále se plkalo. Pak se k tomu přidali přítomní obyvatelé města, kteří většinou starostu chválili. Budiž. Jenže to stále nebylo všechno. Jedna občanka nechalo na podporu starosty kolovat mezi diváky jakési obecní výkazy, druhá paní si dlouhý čas a „mimo mísu“ stěžovala na to, že ji v roce 1971 komunisti vyvlastnili pozemky.

Následně jsem se dozvěděl, že část obyvatel horního Červeného Hrádku musí používat suché záchody, neboť nemají kanalizaci. Další pán mi prozradil něco málo o tom, co se dělo v Sedlčanech před sto léty. Poté si slovo vzala paní, která si pochválila místní knihovnu. Možná toho bylo ještě víc, nevím. Zvukový přenos mi připomínal chraptivý zvuk z krystalky ze začátku rozhlasového vysílání. Když už všem došla slova, vzal si slovo jeden ze zastupitelů ODS.

Požadoval zařazení do programu bodu týkajícího se odvolání rady města a starosty. To se nepovedlo, nepatrně větší část zastupitelů byla proti. Ale to ještě stále nebyl konec taškařice, pan starosta se rozhodl, přibližně se slovy: dívej se mi do očí a řekni mi co dělám špatně, obcházet jednotlivé „opoziční“ zastupitele. To už fakt jsem nevydržel a slavný online přenos jsem vypnul. Později jsem se dozvěděl, že po třech a půl hodinách začalo konečně jednání zastupitelů…

Ladislav Havel
Ilustrační foto: Facebook