SEDLČANY – Po dvou létech, kdy nebylo možné z důvodů vládních koronavirových zákazů akci pořádat, se v neděli 17. dubna znovu uskuteční velikonočního splutí Mastníku. Potok Mastník není na pohled ničím výjimečný, jedná se o vodní tok, jakých jsou v Česku desítky. Přesto každoročně se na jeho velikonoční splutí těší množství zkušených i nezkušených vodáků.
Potok Mastník je při normálním stavu hladiny pro vodáky běžně nesplavný. K tomu aby se mohlo splutí Mastníku vůbec konat, je nutné upouštět zvýšené množství vody z přehrady na Sedleckém potoku. Kolik vody během několika málo hodin ze sedlčanské přehrady do Mastníku přiteče není každoročně dopředu jisté, vždy záleží na momentální výšce hladiny přehradní nádrže.
Tradice splouvání potoku Mastník se začala psát v roce 1988, kdy parta skalních vodáků se rozhodla Mastník „sjet“. A to pouze za stavu hladiny vody, kterou přineslo jarní tání. Následně se z původně recesistické akce skupinky vodáků stala velikonoční tradice. Splutí Mastníku startuje vždy dopledne u jezu pod mostem v Sedlčanech, cíl je po deseti kilometrech plavby u zámku Radíč.
V prvních ročnících splutí Mastníku měli vodáci možnost plout i dále za Radíč a přitom se pohledem kochat patrně na nejkrásnější partie potoku Mastník. Ten v těchto místech tvoří výrazný zákrut na jehož ostrohu nad ním leží zřícenina hradu Kozí hřbet ze 14. století. Posléze, na začátku asi čtyři kilometry dlouhého úzkého zálivu, se potok Mastník mísí už s vodami řeky Vltavy.
Archivní foto: Ladislav Havel
