Zimák bez odvlhčování časem zreziví

Tento článek je starší jednoho roku, jeho obsah tak nemusí odpovídat současnému stavu

SEDLČANY – Na zimním stadionu v Sedlčanech začala v neděli 14. srpna spuštěním mrazích kompresorů a vytvářením ledu nová sezona. Zatím jen pro zaměstnance stadionu, ale už od soboty i pro hokejisty a v neděli i pro veřejnost. Jedním z problémů, který se na tomto zimním stadionu pravidelně od srpna do října a pak zjara objevuje, je zprvu mlha nad ledem a hlavně odkapávání vody na ledovou plochu, resp. do hlediště. Po dopadu jednotlivé kapky mrznou na ledové ploše a vytvářejí tak postupně malé, vzhůru z ledové plochy rostoucí krápníky. Tyto „stalagmity“ jsou pak příčinou nekvalitního a nerovného ledu. Je to problém všech krytých zimních stadionů, kterým chybí vzduchotechnika.

„Samozřejmě, že nám všem záleží na kvalitě ledu a tak nám skapávání sražené vody ze stropu vadí. Jedná se o nespočítaně boulí, které musí ledaři ručně mechanicky seškrabávat. Použít k odstranění boulí rolby, tak ji můžeme hned odepsat. Boule už pomalu dostávají nažloutlou barvu, jak konstrukce haly stadionu začíná po pár létech provozu bez vzduchotechniky rezivět. Jako provozovatelé zimního stadionu jsme si nechaly zpracovat nabídky na montáž vzduchotechniky, ale vždy se jednalo o částky kolem dvou milionů korun. To jsou však velké peníze nejen pro provozovatele zimáku Tatran Sedlčany, ale i pro vlastníka stadionu, kterým je město Sedlčany,“ řekl ke stavu ledové plochy vedoucí zimního stadionu František Kadleček.

„Finančně slabé organizace, které investují do výstavby zimních stadionů, nevyžadují od projektantů funkční vzduchotechniku, a když ano, tak ji z úsporných důvodů neprovozují. Závažným problémem je riziko vzniku povrchové kondenzace a plísní na okolních konstrukcích, zejména pak na spodním líci střešní konstrukce. Povrchová kondenzace způsobuje především chemickou a biologickou korozi samotné konstrukce a poškozování elektronických zařízení instalovaných na zimních stadionech. Až pozdě si většinou majitelé zimních stadionů uvědomí, že na chybějící vzduchotechnice neušetřili, ale naopak prodělali,“ uvádějí webové stránky http://www.tzb-info.cz/, tedy specializované společnosti, která se zabývá mikroklimatem na zimních stadionech.

Aby k těmto nepříjemným jevům nedocházelo, je nutné udržovat teplotu ve výšce jednoho metru nad ledem v rozmezí od čtyř do dvanácti stupňů nad nulou. Dále zamezit kondenzaci vzdušné vlhkosti na stavebních konstrukcích a mantinelech. „Toho lze dosáhnout jen řízeným přístupem venkovního vzduchu do prostor stadionu a jeho odvlhčováním. Tedy vzduchotechnickou jednotkou, která umožní nejen ochlazení, ale i dohřání vzduchu a jeho odvlhčení. S ohledem na investiční a provozní náklady se na zimních stadionech výhodně využívají strojní zařízení pro výrobu a udržování ledu, především pak jeho odpadní teplo,“ zní verdikt odborníků na problémy spojené s vytvářením těchto jevů na zimních stadionech.